Nikdy neni pozde na to, uzit si krasne detstvi...

...tak tuhle vetu mel napsano v obytnym autobuse nad mistem ridice chlapek, ktery s nama makal prez skoro cely leden na vinicich....jeho vitalitu bych chtel v 75 mit taky...Asi kolem 5.1 sme dorazili do Queenstowneu. Prace zadna, mestecko vsak uzasny. Celkem vsecky adrenalinovy aktivity se dejou tady. Ja si vybral helibajking. Vrtulnikem Vas vynesou na kopec, oplacaj Vas chranicema a na sjezdovym celoperku pustej dolu... skoda jen ze sem si to este nezkusil, protoze penez bylo malo a prace zadna, ale uz se na to hrozne tesim.. Za praci sme tedy museli troche prejet do CENTRALniho OTAGA. Zase vinice...Dorazil sem za mnou bratr s Herikem a vsecko nabralo jinej smer...Byli trosku rozhozeni z mistniho pocasi, zeprej moc zima na ne po trech mesicich v thajsku ale jen co se trosku zmatorili, vyrazili sme do Dunedinu koupit auto....Mame BUBLINU, Toyota TownAce 4x4 a zatim co ja si potill prvni zelandskou nemoc, Herik kutil sikula do ni udelal letiste z nakradenejch desek a zakratko sme vyrazili na cesty...
Mame ted projetej celej spodek a reknu Vam Milford Sound je asi nejkrasnejsi misto na zemi kery sem kdy videl...Jako vesmes me to tady uz neprijde tak uzasny jak o to vseci basnili, ale Milford fakt stoji za to...urcite se tam budu chtit vratit...
Zemi plnou fjordu si muzete prohlidnout bud z letadla, nebo z lode. Zvolili sme levnejsi variantu - lod, uz jen proto ze mladsi braska se hrozne tesil na delfiny. Lodka vas veze asi hodinu a pul fjordem az na otevrene more a zpet a cestou vam ftipnej kapitan zastavuje u lachtanu, delfinu, pod vodopady, u skal ktery vybihaj z vody az do pomalu dvou tisicu metru nad morem, pekne me zde svedily lezecky v aute...proste parada...
ted uz sme zase v Dunedinu, kde sme doplnili neco malo kempingove vybavy a mame namireno na Mt.Cook, ledovce Frantiska Josefa a Foxuv a konecne na chvilku do Castlehillu...
Toz sa majte , my razime dal a nezlobte se ze sem dlouho nepsal, ale kdyz je praca tak neni o cem psat....

od vseho trochu

Zdravicko pratele, kamaradi....
Tak sem se zas dostal po delsi dobe ke kompjutru, ale nevim co ze mne vypadne, pac sem pred 5 hodinama dorazil z bourlivych oslav silvestra..mam tu ted 11 20am, takze Vas to teprve ceka a muzu Vam rict, teste se, stoji to za to..
Ale na zacatek..kdyz sme s Kubasem a Tomasem odjeli z Blenheimu do Nelsonu oslavit vanoce, netusili sme ubec jak se nam zas zmeni plany...nasich prvnich vydelanych tisic dolaru za 12dnu prace hralo pekne v kapse
Puvodni plan byl vratit se po Vanocich a Novym roce zpet na vinice, ale pak nas trklo..proc to delat, dyt ... a sme uplne nekde jinde..
Vanoce probehly v mezinarodnim stylu na plazi v sortkach a ozdobenou palmou, takze spis nez zebych nasaval nejakou vanocni pohodu, koukal sem radej kde mam pivo a zjistoval kam ve francii za lezenim...
Z Nelsonu sme vyrazili smer zapadni, na poloostrov Abela tasmana a dali si zde dvoudenni trek o 35km, kery mel jedinou chybu...SandFlyes, takze krasne plaze se zlatavym piskem, jak psal pruvodce, holky v plavkach a uzasne brody zatokama, stridalo drbani placani a repelentovani...svine stiplavy!!! ale vejlet super, potkali sme zase plno lidi, pokecali, popili a na konci si vychutnali ceskou tocenou PLZEN!!!kdo by to byl cekal...
Od Abela Tasmana, sme to namirili jizne, schvalne sme nejeli kolem pobrezi, ale vzali to do hor...Autokemp u Maruia Spring sliboval super regeneraci po dlouhym treku v mistnich termalnich pramenech a kluci si doprali i masaz.
Kdyz sme dorazili do Christchurch, nasli ubytovani a prolitli si trosku mesto, uz byla tma a Irska hospudka se skvelym pivem a zivou muzikou si nas ziskala na dyl nez sme chteli...Vcera na Silvestrovskej den sme si udelali mensi autovejlet do cipku zemne, asi jihovychodne od Christchurch a nase Barca - Subaru legacy okusila i pravy relly...pripojilo se knam i jedno cesky devce Vanda, ktera si jen tak mimochodem zazadala o mesicni vyjimku ze studia na stredni skole, aby mohla vyjet na metr na zeland...coz sme docela koukali, ale prijemna zmena.vecir silvestr, vsude se slavilo, plno lidi na namesti ziva muzika, sem tam naka bitka, proste oslavy v plnym proudu...my sme si s klukama a Vandou popili Zelandskyho vizoura, neco malo vinka a vyrazili do mesta az kolem jedenacty...
dneska v deset sme museli vyklidit pokoj, takze na to ze sem dosel kolem 5ty - docela prisny, ale mame namireno do Queenstownu a cestou sem si prosadil Castlehill, tak se hrozne tesim...Takze uz na Vas dlabu. Uz me boli oba ukazovacky jak pisu vsema dvema a hlavne uz chcu jet. Jediny co me ser..ze Vam nemuzu nabidnout zadny fotky, na tomhle komplu sem to prosste nezvladl....asi tim posilvestrovskym stavem...
koukam ze tam za chvilku mate 10,9,8,7,6,5,4,3,2,1... a dalsi rok v trapu, takze snazte se Vseci at ten 2009 rok je zas o neco jinej a vyjmecnejsi nez ten 08, jak rika Dlouhys..hlavne nebyt statickej, jak rikam ja: zijem jen jednou ne, tak proc nezit naplno... preju Vam Vsem hodne zdravi, at se Vam splni prani kery snite...Liba vas Osman vzhuru nohama...

zdravicko, hodne stesticka, a ubec vsecko co se preje

zdarecek, dlouho sem se neozval a nevim jak nejlip to vsecko mam ted napsat, kdyz na to nemam prostredky. tak jen co sem vypadl z Touarangy, projel sem rychle Rotouru, a na chvilku se zakotvil u jezera Lake Taopo -asi- je za zminku stojici muj denni vejlet do zemne pana prstenu - National park Tongario...nemel sem vsak stesti na pocasi, takze sme se Samem nevideli ani hobita a ani na krok. Musim se tam tedy jeste jednou vratit, tentokrat s planem obejit park ctyrdennim trekem uplne celej.
Dalsi den sem tedy vyrazil na stopa...s jednim asi ctyrprocentnim typkem sem behem slunneho odpoledne dorazil do Wellingtnu..krasny mesto v jiznim cipu severniho ostrova. Odtud po navsteve muzea, trosku lezeni a party s Amerikanama, sem trajektem prejel na Jizni ostrov...na trajektu sem se seznamil s Tomsem a Kubou, dvouma cechama kery maji karu a stejne jako ja hledali praci nekde jinde nez nahore. Taky se potkali adriv se neznali. Dva dny v kempu mi udelaly radost na dusi, protoze sem konecne usinal v prirode pod hvezdami...
Ted uz sem s nima asi paty den..nasli sme praci v Blneheimu..na vinicich. Musim priznat ze hokna je to strasna, vracime se strhany jak stado volu, ale nase sny o serfu, udici a jinych kravinach se konecne mozna naplni. Bydlime v backpackeru s pryma frantikama a neco malo lidma od ryzovejch poli...chcem tu byt do vanoc a pak zas zvednout kotvy a najit trochu lepsi praci dole na jihu..snad to vyjde. Ale stejne, byt sam me fakt bavilo, takze az se cas naplni zase se od nich trhnu a pojedu svou stopu....majte sa

Special pro DUDYHO

h a k a

ka mate, ka mate

ka ora, ka ora

te nei te tangata puhuruhuru

nana nei i tiki mai i wahakawhity te rara

upane, aupane

upane, ka aupane

whiti te ra

http://www.youtube.com/watch?v=c-lrE2JcO44

Waiheke

Nazdarek zas po case!!
Jak se mame v Brne v praze a ubec v CR? Tady na Zelandu uz docela pere leto, slunicko sviti skoro kazdej den az z toho mam spalenej frnak... Jak sem se mel posledni dny v Aucklandu a jak sem se mel prvni den na ostrove Waiheke hned vedle, si prectete tadyk na Pureboulderingu, at to nemusim psat znova.

Kazdopadne dalsi den na Waiheke jsem se domluvil s chlapikem jmenem Fabian, ze zajdem do mistniho narodniho parku. Teda reknu Vam priroda uzasna. Vejlet paradni. Vsude sama palma.. Kouknete na fota dole je odkaz. Vecir sme si koupili par pivek, pokecali a sli utahany dohajan. Dalsi den sme obesli cast ostrova uz jen tak aby sme nevysli ze cviku. Vsude kolem je more a este to neni na koupani, mimochodem me to cvachtani a valeni se na plazi zas tak nebere, takze jedina mozna nejlevnejsi akcni cinnost tady, je turistika.
Nastal patek a ja uz byl rozhodlej nevracet se zpet do Aucklandu, kde teda mimochodem sem potkal ty nejakcnejsi lidicky, ale vyrazit smerem na Coromandel. Coromandel lezi na stejnojmennem polostrove a je to vesnicka, kde se v historii tezilo drevo a kaucuk a hledalo zlato. Vyrazil jsem tedy brzo rano na stopa abych chytl trajek plujici z druhe strany ostrova Waiheke. Vse slo tak hladce ze jsem na molo dorazil v pul druhe. Problem byl ze trajekt jel az v sedum. Co tedy delat. Sedl sem koukal, delal jak budha: nedelal nic...Po chvilce sem se dal do reci s jednou mistni pani, ktera v minulosti pry taky hledala zlato, ale v Australii a ta mi nabidla, ze si do vecera klidne muzu pujcit kajak. Dalsi tri hodiny sem tedy brazdil mistni pobrezi na kajaku. Kdyz sem ji celej znavnej a zmachanej, kajak vracel, pohostila me pivem a poprala stasnou cestu. Do Coromandel sem dorazil kolem 9 vecir. Jako vzdy nasel backpacker a sel spat.
Druhej den sem si domluvil na mistni vratnici kolo. V domeni ze 106 misto letos v zari na Jedovnicke Meride mi zaruci nejakou kondicku, sem se vydal nejdrive do kopcu. Zde sem vsak brzo zhorel. Trek 4100 sice asi jako novej dobry kolo byl, ale kdyz mate k dispozici jen dva nejvetsi talire a zrezavelou vidlicu..docela me to utavilo. Dalsi stanice..pobrezi...tam slapu sice porad po rovine, zato proti vetru, takze taky nic moc. Zbytek dne sem relaxoval u bazenu.
Dalsi den tedy dnes sem se rozhodl opustit toto mestecko a vyrazit dal. Mam namireno smerem na jih, kde bych snad mohl najit nejakou tu brigadku bud u mesta Ta Poke, coz je svetova jednicka pro kiwi, nebo kdekoliv jinde.
Takze ted po puldennim stopovani Vam pisu z Haihe, kde se udajne nachazi Hot springs termalni prameny, coz je atrakce pro moji mamku jak stvorena. Vyfasujete lopatu a na plazi si vykopete jamu. Ta se Vam behem chvilky zalije horkou vodou jako doma ve vane. Dneska sem to nepodnikal, konecne je hnusne a zatazeno a dojel sem pozde - musite taky vychytat odliv, ale mozna zejtra se na to vrhnu. Nebo dam prednost Cathedral cove, coz by mela bejt naka jeskyne nekde na pobrezi.
Abych byl uprimnej, jako more dobry ale uz se tesim nekam do vnitrozemi, nebo na Jizni poloostrov do hor. Mam toho slunka plny kecky...
tak sa majte a keby Vam byla v CR kosa, dorazte zamnou..ja du na skopek..osman
Fotky

Mission NZ: Auckland 2

tak sem se trochu vzpamatoval, Auckland : tezky boulder, i ja sem mel problem...ale dopada to asi zatim vsecko paradne...doletel sem tedy ve stredu, nasel backpacker a udelal par znamejch. Druhej den sem zase delal turistu a nechal se vyvezt vejtahem na SKYtower, zeprej nejvetsi staveni na nejaky casti polokoule, ale kdo si to ma pamatovat, je tu vsecko opacne. Nejvetsi ulet je pro me asi ta jizda vlevo...dela mi to problemy aj jako chodcovi, trebas vcera rano me malem srazilo auto, pac sem se jako prvni rozhlidl do leva v domeni ze nic nejede sem malem dostal tafku hnedle zprava. Taky mazec sou ty jejich prechody. Kdyz je zelena, je zelena pro kazdyho a vsude, tudis se najednou vseci nahrnou do krizovatky a spacirujou si to tam krizem krazem, jak kdyby zadny auta ani nejezdily. Toz Auckland se mi docela libi, maj tu sice miliony reklam a neonu, a je videt ze, je to tady samej turista. Doufam vsak, ze se mi podari vypadnout na ostrov Waiheke, kam me doporucoval Dlouhys a tady troche zpomalim...doufam...

Vcerejsi patecni vecer koncil pro vsecky este dneska rano...lidi se radovali na ulicich este kdys sem si sel pro snidani...parada, ale znate me, ja vytuhnu jak odbyde 12ta hodina PM. Dal sem si jen particku karect hrou zvanou SHIT HEAD, kerou sice nevim esi sem pochopil dobre, ale ani jednou sem SHIT HEAD nebyl..

Nejvetsi bulder bylo zaridit si bankovni konto, to me fakt bavilo...z banky sem vylezl docela propocenej, ale povedlo se mi rozessmat operatorku prez jakysi hesla, kdyz se mne optala: How are you Daniel? a ja odpovedel..: Litle bit scarry..

chvilku se mi smala, ale pak mi dala heslo co sem potreboval...

Nejveci uspech sem vsak zaznamenal dneska rano, kdyz sem odhalil tajemstvi automatu a ted uz mi nezabrani asi nic pristi nedeli zajet sem zpet do Aucklandu a koupit vuz svych snu a vyrazit za dobrodruzstvim...

Lidicky, komply sou tu pomaly jak ja nevim takze neco malo fotek tadyk: http://picasaweb.google.com/osman8a/Auckland

Mission NZ: AUCKLAND

tak teda zdravim od tech protinozcu jak sem slibil. jak zacit...probudil sem se v letadle, kdyz uz vseci byli po snidani, celou noc sem nemohl usnout a nakonec sem zaspal snidani. Letuska kdyz to videla, dobehla ke mne s nejakou prej korejskou narodni snidani a ze jako dobrou chut. BRRR...vystoupuil sem v Soulu a celej den sem mel co delat abych se z toho nepob...
No ale dobry..
Chvilku tak chodim po letistti, delam turistu, kdyz najednou cesky hlasy. Otocim se a po chvilce vahani oslovuji 4 kluky...smao sebou kdo by to necekal...leti na Zeland, ale co me prekvapilo...: ty a neznas Honzu Novacka?..panenko skakava ten coko je uz aj v Soulu na letisti..v letadle ze Soulu do Aucklandu sem sedel vedle kanadana s jmenem Jason. S tim sem se seznamil a trochu se s nim pobavil. Jen co jsme vsak vystoupili ztratil sem ho, dneska po asi trech dnech sem ho potkal na ulici a vylezlo z nej ze se nejak nelibil mistnim psekovi kerej hledal drogy a kluci si ho tam nechali asi tri hodiny. To uz sem ja mnel namireno se svyma novyma ceskyma kamosema do centra Aucklandu, kde meli rezervovanej na me trosku drazsi hotel. Rozhodl sem se dat na rady Dlouhyse a sel sem do prvniho backpackru, kerej byl nastesti hned zarohem. Zde sem potkal spoustu paradnich lidicek a vlastne cely moje snazeni tady s uradama bankama a ja nevim cim, se deje diky klukum z Brna a lidem z celyho sveta. Kazdy rano se budim v pokoji vedle nekoho jinyho a kazdy rano sbiram rady odevsad. Kanada, Francie, USA, proste kazdej se mi snazi pomoc..PARADA..dneska uz nemam cas na internet, ale slibuju ze pokracovani bude s fotkama.
Je to tu mazec, chvilku se mi stejska a chvilku je to fakt dobrodruzo..zdravim vsecky!!
osman